Oparno

Oparno se nachází v romantickém a tichém údolí Milešovského potoka, mezi úpatím Lovoše a vrchu Hrádek. Podle záznamů lovosického archivu se v údolí u Oparna nacházely české granáty.

První zmínky o Oparně (známém také jako Opárno, Oparen či Voparna) pocházejí od Přeslava z Újezda. Ten v roce 1276 při vymezování hranic vesnice Veselí, která sousedila s Oparnem na severu, uvedl, že ves Oparno byla opuštěná již od roku 1270. Název vrchu nad Oparnem – Hrádek – naznačuje, že zde již tehdy existovalo opevnění. To bylo následně zpevněno Smilem z Vchynic, který vyhrál spor o majetek s klášterem starocellským. Hrad byl ještě v roce 1502 neporušen, avšak brzy poté zpustl. Ve smlouvě z roku 1536, kdy si majetek dělili Volf a Jan z Martinic, je hrad označen jako "Voparen zámek pustý". Starou přístupovou cestu k hradu lze pozorovat dodnes.

Mírné klima oblasti umožnilo pěstování jedlých kaštanů a v minulosti zde byly i vinice. Všechna pomístní jména v okolí jsou českého původu (např. Draha, Podluž). Sommer ve své topografii zmiňuje šest Oparenských mlýnů, které nesly jména po svých majitelích: Horákův, Nový, Vavřincův, Havelkův, Vokurkův a Doušův. To svědčí o tom, že původními obyvateli byli Češi. Veselí, sousedící s Oparnem, bylo během třicetileté války zcela zničeno a většina jeho obyvatel zahynula.

Další historie Oparna je spojena s rodem Vchyniců. V roce 1802 koupil Vchynice a s nimi i Oparno kníže Josef Schwarzenberg, který je vlastnil až do pozemkové reformy v roce 1920.