Bílý Újezd, Hrušovka, Kletečná, Zbožná

Obec Bílý Újezd zahrnuje také osady Hrušovka, Kletečná a Zbožná. Nachází se pod severovýchodním svahem Liščího vrchu (432 m) u silnice spojující Velemín a Radejčín, při níž leží také Hrušovka a Kletečná.

Původně se obec nazývala pouze Újezd nebo Újezd pod Vostrým, podle vladycké rodiny sídlící na hradě Vostrý. Slovo "újezd" znamená ohraničené území a je ryze českým názvem, protože v Čechách existuje přes šedesát obcí s tímto jménem, zatímco v Německu není žádná. V roce 1276 zde sídlili bratři Přeslav z Újezda a na Veselí a Bojslav z Újezda a na Žernosekách. Tvrz stávala v místech dnešní myslivny a mezi lety 1397–1408 ji vlastnil Bušek Kaplíř ze Sulevic. Kolem roku 1500 zde byla tvrz, dvůr, sladovna s pivovarem, ovocná zahrada a chmelnice. Vesnice měla deset usedlíků, kteří vykonávali robotu na lnu, vinici, chmelnici a lukách.

Od roku 1533 přešel Újezd do vlastnictví Jana staršího z Valdštejna, který jej v roce 1565 prodal Janu Černínovi z Chudenic. Obec byla majetkem Černínů téměř sto let. Pojmenování Bílý Újezd se poprvé objevuje v roce 1700. Od roku 1783 patřil Schwarzenbergům.

Také v Hrušovce stávala odpradávna tvrz, kterou držel Jan Larva z Dubkovic, ale po roce 1407 zpustla. Tudy vedla důležitá obchodní cesta, o čemž svědčí nálezy římských zlatých mincí, dnes uložených v teplickém muzeu. V roce 1843 zde byla postavena kaple u studánky v centru vesnice.

V blízkosti Kletečné byla v roce 1881 postavena socha císaře Josefa II. V roce 1778 zde spolu s maršálem Lassyem a generálem Laudonem vybral vhodné místo pro stavbu pevnosti na ochranu Čech proti Prusku. O dva roky později byla zahájena stavba pevnosti Terezín.

V 18. století bylo v Kletečné 13 domů a na Zbožné 10 domů. Hladomor v roce 1771 si vyžádal šest obětí, průměrný věk obyvatel byl 30 let. V roce 1908 byl v Bílém Újezdě a Hrušovce vybudován vodovod, avšak elektřina se do Hrušovky a Zbožné dostala až 27. prosince 1947.

V lednu 1948 bylo v obci a osadách evidováno 33 koní, 174 kusů hovězího dobytka (z toho 93 krav), 166 prasat, 6 ovcí, 26 koz, 782 slepic, 38 krūt a 38 včelstev. Obilí se sklízelo ručně kosou, protože nikdo nevlastnil traktor.

Od roku 1948 zde působil místní divadelní kroužek, který vystupoval v hostinci na Hrušovce i ve Velemíně. Hasiči pořádali masopustní maškarní zábavy a zemědělci slavili dožínky.