Další tipy na výlet

Panenské kameny

Panenské kameny je název tří trachytových věží na vrcholku Malého Lovoše, zvaný též Kybička. Vede k nim Naučná stezka Lovoš. Je odtud omezený výhled směrem na Žernosecké jezero a Lovosice.

Ke skalám se váže stará pověst o třech pannách, které šli na Malý Lovoš na jahody. Když se večer dlouho nevracely tak jejich matka zvolala ať nahoře zkamení, chtěla je tak potrestat za zanedbání mše.

Panenské kameny (Kybička)

 

Boreč

Jedná se o vrch nad obcí Režný Újezd asi 6 km od Lovosic. Masiv Borče je morfologicky dokonalou kupou, vypreparovaným lakolitem, který je protkán složitým puklinovým labyrintem. Byl zařazen do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jedná se o lesnatou znělcovou vyvýšeninu, na které se nachází národní přírodní památka Borečský vrch se stejnojmennou naučnou stezkou. Chráněné území zaujímá plochu 11,23 ha a je chráněno již od roku 1951. Vrch je pozoruhodný unikátním výskytem geologického jevu tzv. mikroexhalací a ventarol.

Celý unikátní jev ventarol lze pozorovat zejména v zimě. K jeho vysvětlení zde byla v roce 1981 zřízena okružní naučná stezka Boreč, která začíná ve vesnici Režný Újezd pod kapličkou. Naučná stezka byla v roce 2016 zrenovována, má celkem devět zastavení a dvě vyhlídky. První vyhlídka pod vrcholem kopce je na Milešovské středohoří a vrchy (zleva): Sutomský vrch, Hrádek (Oltářík), Líšeň, Ostrý (548 m), Hradišťany, Lipská hora, Táhlina, Lhota, Milešovský Kloc, Ostrý (553 m), Francká hora a Milešovka. Další vyhlídka směřuje k Lovosicím a vrchu Lovoš, Radobýl, Sedlo a Ovčín a lze odtud pozorovat někdejší bojiště bitvy u Lovosic, která se odehrála 1. října 1756.

Národní přírodní památka Borečský vrch je také přístupná i od stejnojmenné osady Boreč po Tyršově stezce, která je značená od kapličky zeleným trojúhelníkem. Od roku 2014 zde u barokního kříže také začíná zelená značka KČT, která je přípojkou k naučné stezce Boreč.

Borečské ventaroly

Ostrý

Ostrý (553 m) je vrch sopečného původu rozkládající se mezi vesnicemi Milešov, Velemín, Kocourov a Březno. Je zarostlý smíšeným lesem a na jeho vrcholu se nachází zřícenina hradu Ostrý, který je prvně připomínán na počátku 15. století, kdy byl v držení pánů ze Sulevic. Později mění mnohokrát své majitele a od 16. století již je veden jako zpustlý. Zbytky hradu jsou i přes vegetaci vidět ze širého okolí.

Zřícenina hradu Ostrý

Opárenské údolí

Opárenské údolí je říční údolí Milešovského potoka v úseku od Velemína po Malé Žernoseky o délce asi pěti kilometrů. Po mohutném labském údolí je Opárenské údolí nejznámější a nejnavštěvovanější údolí v Českém středohoří. Hloubka údolí dosahuje 50 až 100 m. Podél potoka vede cesta s turistickým značením včetně naučné stezky Lovoš a cyklostezky 25. U obce Oparno se na ostrohu nad údolím tyčí zřícenina hradu Opárno.

Opárenské údolí

Opárenský mlýn

Citlivě zrekonstruovaný soubor mlýnských stavení slouží jako středisko enviromentální výchovy a také jako turistická základna Asociace turistických oddílů mládeže České republiky.

Ve mlýně se může v současné době ubytovat 22 osob na postelích ( v zimě). V letním období může spát na postelích 27 osob + 10 na vlastních karimatkách.

Viz video pořadu ČT Toulavá kamera

Oparenský mlýn

Zřícenina hradu Oparno

Hrad byl založen před rokem 1344 a sloužil svému účelu až do roku 1502. Hrad založil Smil z Vchynic a Vchyničtí (neboli pozdější Kinští) zámek posléze odprodali jiným majitelům a to včetně celého Vchynického panství, ke kterému tento hrad náležel. Roku 1532 je zmiňován již jako pustý.

Jedná se o atraktivní stavební památku, která je dobře veřejně přístupná jak po zeleně značené turistické cestě Opárenským údolím z Malých Žernosek, tak i od blízké železniční zastávky Oparno, která je ale od roku 2013 bez provozu. Z hradu je rozhled na okolní vrchy Českého středohoří.

Zřícenina hradu Opárno

Zámek Boreč

Stojí na místě starší gotické tvrze (z konce 14. stol.), ale dochovanou barokní podobu získal během přestavby a dalších úprav v osmnáctém století a devatenáctém století. Stojí na severním okraji vesnice a od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Zámek Boreč

Mannsteinův kámen

Nízký, nezalesněný čedičový vrch (326,5 m), nacházející se mezi rozlehlými obilnými lány nedaleko silnice spojující obce Velemín a Březno. Nenápadný, osamocený kopeček ve středu věnce utvořeného kopci mnohem vyššími, v čele s dominantní Milešovkou. Z jeho vrcholu je dokonalý kruhový výhled, jihovýchodně a jižně na Ovčín, Boreč, Jezerku, Sutomský vrch, západně a severozápadně na Lipskou horu, Ostrý, Milešovku, severně na Kletečnou a Kubačku, východně na Lovoš.

Jméno dostal po pruském generálu Christophu Hermannu Mannsteinovi, který padl poblíž tohoto místa v červnu roku 1757. Byl zastřelen chorvatskými vojáky, bojujícími na rakouské straně při útěku po prohrané bitvě u Kolína (kde byl zraněn) domů do Saska. K té došlo necelý rok po zahájení sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem (1756 - 1763), jež měla svůj počátek v bitvě u nedalekých Lovosic, 1.10.1756.

Mannsteinův kámen

Milešovský rybník a Luční mlýn

Milešovský rybník se nachází ještě před obcí Milešov (při příjezdu od Velemína). Na okraji rybníka se nachází Rybářská bašta a autobusová zastávka. Milešovský rybník byl dříve ve správě blízkého Lučního mlýna, který se nachází pod tímto rybníkem (nyní s č. p. 132).

Mylešovský rybník s Rybářskou baštou

Zámek Milešov

Zámek Milešov je hrad přestavěný na renesanční a později na barokní zámek na skalnatém kopci v Milešově. Nedaleko odtud, směrem na sever, se vypíná hora Milešovka. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původní hrad zde vznikl již v průběhu 14. století, ale prvním známým majitelem byl v roce 1391 Petrman z Milešova. Ve 14. století patřil rodu rodu Kaplířů ze Sulevic. Na místě někdejšího hradu si na konci 16. a na počátku 17. století postavil Bohuslav Kaplíř na skalnatém návrší původně jednokřídlý renesanční zámek. V letech 1662–1676 byl zámek znovu přestavěn a rozšířen v barokním slohu. Závěr přestavby řídil architekt Antonín Porta. 

V současné době není zámek přístupný veřejnosti.

Zámek Milešov

Letohrádek Milešov

Na první zvýšené terase v závěru zámeckého parku v Milešově nechal v letech 1701 - 1708 postavit tehdejší majitel zámku Jan Leopold Hrzán z Harasova italskými staviteli barokní letohrádek.
Letohrádek má centrální sál a po stranách menší sálky. Velký sál sloužil většinou k hudebním produkcím a vedlejší sálky pak k odpočinku a konverzaci.
Na konci třicátých let 18. století byly v letohrádku vymalovány nástropní fresky s výjevy antických bájí.
Od poloviny minulého století letohrádek chátrá. V roce 1958 byl letohrádek společně se zámkem vyhlášen kulturní památkou. Velice zdevastovaný letohrádek se v roce 2016 začal opravovat.

Letohrádek Milešov

Kaple Kalvárie u Milešova

Na zalesněném návrší nad fotbalovým hřištěm, nedaleko od zámeckého parku v Milešově stojí opravená kaple Kalvárie.
Monumentální kamenné sousoší se svatým Janem, Pannou Marií, Máří Magdalenou a svatým Janem Evangelistou bylo na návrší postaveno v roce 1747. V roce 1841 byla nad sousoším jako ochrana proti povětrnostním podmínkám přistavěna otevřená kaple. Kalvárie je majetkem Lesů ČR. Je chráněnou kulturní památkou.

Kaple kalvárie v Milešově

Šibeník

Nad zámkem a zámeckou zahradou v Milešově se tyčí vrch Šibeník (487 metrů nad mořem). Jak název říká jedná se o vrch na kterém ve středověku stávala šibenice.
Původně popraviště bývala ve městech, později se přesunula na opuštěná místa, na kopce nebo vyvýšeniny.
Původní cesty na vrchol jsou již dávno zarostlé. Vrch je poznamenán pozůstatky těžby kamene. Vrchol je bez výhledu.
Na vrchol se nechá odbočit z červeně značené cesty z Milešova na Milešovku. Na úbočí vrchu jsou barokní památky letohrádek a Kalvárie.

Šibeník u Milešova

Kamenec

Zalesněná znělcová homole s kamenným mořem na jižním svahu a strmým skalnatým vrcholem. Vrch Kamenec navazuje na jihovýchodní svah Milešovky.
Z vrcholu je nádherný výhled na Milešovku, Lovoš, Lipskou horu a Milešovský Kloc.
Pro hledače pokladů je zde ukryta keška.
Nejsnadnější přístup je z Milešova lesní silničkou. Kousek za rozcestím s červeným turistickým značením odbočuje stará lesní cesta, která vede ke Kamenci.

Kamenec

Tvrz Bílý Újezd

První historické zmínky o Újezdu se objevují již v roce 1267 v predikátech zemanů Bojslava a Přeslava z Újezda. Ve 14. století patřilo zboží Kaplířům ze Sulevic, kteří založili po roce 1433 i blízký hrad Ostrý nad Milešovem. V letech 1474-86 se po Újezdu píše Kamarét Kaplíř ze Sulevic, který jej později roku 1505 předal jako věno své dceři Martě, manželce Jindřicha Vencelíka z Vrchovišť. Ten ale zboží již roku 1508 prodal Albrechtu z Kolovrat, v  jehož poslední vůli odkazující Újezd Janovi a Bernartovi z Valdštejna je popisována újezdská tvrz s vodním příkopem a k ní patřící pivovar se sladovnou a hospodářský dvůr. Po Valdštejnech drželi zboží od roku 1565 Černínové z Chudenic a v 17. století byl Újezd připojen k lovosickému panství a přestal být využíván jako panské sídlo.

Původní tvrz zřejmě v podobě jednoduché věžovité stavby stávala pravděpodobně na nejvyšším místě vyvýšeniny jihozápadně od dnešní mladší dvoukřídlé stavby, ale již asi v průběhu 15. století zanikla. Dnešní tvrz tvoří dva patrové pozdně gotické paláce z počátku 16. století, spojené v renesanci mezilehlou vstupní budovou, jejíž fasádu dosud zdobí zbytky psaníčkových sgrafit. V přízemí východního paláce se dochovalo původní trojprostorové dělení s hrotitými portálky v příčkách, dnes bohužel nepřístupné

Více také na webu zde - http://www.tbu.cz/

Tvrz Bílý Újezd

Liščí vrch

Liščí vrch (423 m. n. m.) se nachází přímo nad obcí Bílý Újezd. Vrcholová část je zalesněna listnatým lesem, proto doporučujeme návštěvu v době, kdy nejsou stromy olistěné. Nevede zde žádná značená trasa, přesto si myslíme, že kopec stojí za návštěvu.

Liščí vrch

Hrušovský vrch a studánka na Hrušovce

Na fotografii Hrušovský vrch a v pozadí Lovoš. Ze zalesněného vrcholu je krásný výhled do krajiny zejména v zimě, kdy nejsou stromy olistěné. Na vrch vedou pouze staré neznačené lesní cesty. V obci Hrušovka je u kaple obecní studánka, kde si i lidé s okolí nabírají vodu. Ke studánce vede odbočka ze žluté turistické trasy Chotiměř - Kletečná.

Hrušovský vrch v pozadí Lovoš

Pomník Hanse Kudlicha

Pomník se nachází mezi čtyřmi vzrostlými jírovci vpravo od křižovatky se slepou odbočkou, vedoucí do samotné vsi. Lze u něj zaparkovat.
Nejbližší autobusová zastávka se nachází u vsi Hrušovka (asi 2 km jihozápadně, provoz jen v pracovních dnech), železniční zastávka Radejčín na trati Teplice - Lovosice leží asi 1,5 km severovýchodně (zelená značka). Prostor pomníku je ideálním nástupištěm pro výstup na Kletečnou, šestou nejvyšší horu Českého středohoří.

Pomník Hanse Kudlicha

Srna

Srna (395 m. n. m.) je poměrně malý vrch u obce Dobkovičky, kde se dříve těžil bazalt.

Více v krásném článku zde - http://www.turistika.cz/cestopisy/objevovani-tajemstvi-zahadne-srny--3/detail

Srna od Dobkoviček

Morušova zahrada

Originální venkovská zahrada inspirovaná Anglií, ležící na soukromém pozemku v Režném Újezdě. Při domluvě předem je možné zahradu navštívit.

http://www.morusovazahrada.cz/search/label/Dom%C5%AF

Morušová zahrada

Ranč pod Lovošem

Na Ranči pod Lovošem chovají již od roku 1999 koně plemene American Paint Horse a American Quarter Horse vhodné jak pro závodní, tak i pro rekreační westernové ježdění. Hříbata z našeho chovu jsou po známém hřebci - Billy Skip Bars, který je v současné době na ranči ustájený.

Pokud si chcete vyzkoušet své dovednosti i Vašeho koně v opravdovém terénu, tak přijeďte. My si s koňmi jenom nehrajeme, ale opravdu na nich jezdíme! Zapomeňte na trail na jízdárně a pojeďte s námi do divočiny. V okolí ranče na Vás čekají skutečné překážky, které musíte překonat:

  • Začínáme bránou ranče, zvládnete ji otevřít a vyrazit?
  • Co takhle pořádné stoupání až na vrchol Lovoše (570 m.n.m.), nebo na nižší Kybičku (489 m.n.m.).
  • Cestou můžeme dát slalom mezi stromy, nebo přidat skok přes spadlý strom, nebo jinou přírodní překážku.
  • A potom budeme zase prudce klesat až do Opárenského údolí, kde nás čeká Milešovský potok, který je třeba přebrodit.
  • Nevynecháme ani několik mostů a lávek.
  • Aby toho nebylo málo, tak vyjdeme po kamenných Císařškých schodech.
  • Budeme střídat tempo. Chvíli pojedeme po louce, potom po lesní cestě a zkusíme i úzkou pěšinku nad strmámi svahy tzv. Brány Čech.

Více na oficiálních stránkách ranče - http://www.rancpodlovosem.cz/

Ranč pod Lovošem