A picture

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Obec Bílý Újezd s osadami Hrušovka, Kletečná a Zbožná

K obci Bílý Újezd patřily ještě osady Hrušovka, Kletečná a Zbožná. Bílý Újezd leží pod severovýchodním svahem Liščího vrchu (432 m), při silnici z Velemína do Radejčína. Při této silnici leží také Hrušovka a Kletečná.

Původně se Bílý Újezd jmenoval jen Újezd nebo Újezd pod Vostrým, protože patřil vladycké rodině, která sídlila na hradě Vostrý. Újezd znamenalo ohraničení určitého území. Je to ryze české jméno obce, protože Újezdů je v Čechách přes šedesát, zatímco v Německu se Aujezd nejmenuje ani jedna obec. Byl kmenovým sídlem vladycké rodiny, které v roce 1276 bratři Přeslav z Újezda a na Veselí a Bojslav z Újezda a na Žernosekách náleželi. Tvrz stávala v místech nynější myslivny. V letech 1397 - 1408 byla tvrz v držení Buška Kaplíře ze Sulevic. Kolem roku 1500 byla v obci tvrz, dvůr, sladovna s pivovarem, ovocná zahrada a chmelnice. Ve vsi bylo deset usedlíků, kteří museli vykonávat robotu při drhání lnu, na vinici, chmelnici a na lukách. Od prosince 1533 přešla dědictvím na pana Jana staršího z Valdštejna, roku 1565 byla prodána Janem mladším spolu s jiným zbožím Janu Černínovi z Chudenic. Majetkem Černínů zůstal Újezd téměř celé století. Pojmenování Bílý Újezd se vyskytuje poprvé v roce 1700. Od roku 1783 patřil Újezd i s osadami Schwarzenbergům.

Také na Hrušovce byla odpradávna tvrz, kterou držel Jan Larva z Dubkovic, která však již po roce 1407 zpustla. Přes Hrušovku vedla již v dávných dobách velmi důležitá obchodní cesta, o čemž svědčí nalezené zlaté mince římské, které jsou uloženy v teplickém muzeu.

V blízkosti Kletečné u odbočky ze silnice Hrušovka - Radejčín byla v roce 1881 postavena v nadživotní velikosti socha císaře Josefa II., který zde za přítomnosti polního maršála Lassyho a generála Laudona vystoupil roku 1778 na Kubačku, aby vybral vhodné místo pro stavbu pevnosti, která měla chránit Čechy proti vpádu pruských vojsk. V roce 1780 pak byla zahájena stavba pevnosti Terezín.

V 18. stol. bylo na Kletečné 13 domů, na Zbožné 10 domů. Hladomor si v roce 1771 vyžádal šest obětí, průměrný věk obyvatel byl 30 let. V roce 1908 byl v Újezdě a v Hrušovce vybudován vodovod, ale elektrický proud byl zaveden v Hrušovce a na Zbožné teprve 27.12.1947.

V lednu 1948 bylo v obci a osadách 33 koní, 174 kusů hovězího dobytka, z toho 93 krav, 166 prasat, 6 ovcí, 26 koz, 782 slepic, 38 krůt a 38 včelstev. Obilí se sekalo kosou protože nikdo nevlastnil traktor.

Od roku 1948 vyvíjel činnost i místní divadelní kroužek, který konal představení v hostinci na Hrušovce i ve Velemíně, hasiči pořádali masopustní maškarní zábavy a zemědělci dožínky.

Bílý Újezd, Hrušovka, Kletečná, Zbožná

Fotografie z Bílého Újezda, Hrušovky, Kletečné a Zbožné